Whys.cz - O čem se moc nemluví a co jiným uniká.

Většině z nás denně projde rukama desítky nebo stovky mincí či bankovek. Používáme je pokaždé, když si chceme něco koupit – existují dokonce i ve virtuální podobě! Virtuální? Otázka, co to vlastně je, napadla snad každého bystřejšího člověka, ale ne každý dohledal patřičnou odpověď. Jedničky a nuly? A kde jsou uloženy? Jsou to přeci jen data uložená na „nějakém“ serveru, ovšem když se k němu fyzicky dostanete, můžete stav vašeho bankovního účtu změnit podobně, jako když jste na střední škole upravovali z wikipedie okopírovaný referát. Nezdá se Vám, že je něco úplně špatně?

Dříve (je tomu už dlouho) platil takzvaný zlatý standard, takže na každé bankovce (snad všech měn) bylo napsáno, že určitou částku lze v bance směnit za zlato. Mike Maloney, propagátor finančního vzdělání a investor, uvádí skvělou analogii a já si ji dovolím rozvést a tak trochu se ji přidržovat celou dobu. Představte si, že jdete do čistírny, a necháte si vyčistit sako; Za něj dostanete stvrzenku jako záruku, že sako č. 54 je Vaše a můžete si ho kdykoliv vyzvednout. Nyní si představte, že by čistírna tento papírek prohlásila za měnu a (ačkoliv je to nepravděpodobné) ostatní ho akceptovali jako platidlo – jako bankovku s hodnotou, které má ono sako uložené v čistírně. Stvrzenka by kolovala mezi lidmi, kteří by jí platili. Ačkoliv by platili papírkem, skutečnou hodnotou je sako v čistírně, nikoliv papírek jako takový, který onu skutečnou hodnotu slibuje. Pokud by lidé tento papírek akceptovali, pak jedině poto, že ho lze vyměnit za sako. Není na tom nic divného, dokud někoho nenapadne otázka: Ale stejně, je opravdu sako potřebné pro to, aby tam dále bylo, když stejně mezi lidmi koluje jen papírek a samotné sako nikoho z nich ve skutečnosti vůbec nezajímá?

Přesně nad tím se zamýšleli ekonomové už dávno a protože došli k zjevně mylnému závěru, že potřebné není, v praxi to vyvrcholilo v zavedení takzvaného systému částečných rezerv, což v předešlé analogii znamená, že čistírna vydá například dalších 100 stvrzenek na saka, ale těch má přitom například jen 30. Nechá však lidi dále věřit v to, že každé sako zmiňované na stvrzence, lze kdykoliv vyzvednout. To je však jen částečná pravda: všichni najednou si sako vyzvednout nemohou, protože jich je jen 30, zatímco stvrzenek 100.

V reálném světě systém částečných rezerv funguje obdobně – pokud vložíte do banky 100 dolarů, banka v trezoru ponechá zlato v hodnotě například jen 10% (dříve to bylo cca 60%, postupně se však toto procento snížilo až na jednotky procent), tj zlato za 10 dolarů pro případ, že byste ho chtěl vybrat (můžete si vybrat všech $100, ale banka počítá s tím, že všichni si najednou vybrat nepřijdou – a proto 10% ze všech vkladů stačí jako částečná rezerva pro ty, co vybírají). Zbytek, 90%, tedy zlato za 90 dolarů použije na jiné účely, což jsou z drtivé většiny další půjčky.

A zde vzniká efekt, který jsme na příkladu čistírny neviděli: Když banka vezme vašich vložených 90 dolarů a půjčí je někomu, máme tu vašich původně vložených 100 dolarů a z nich vzniklých „nových“, „vypůjčených“ 90 dolarů, celkem tedy 190 dolarů v oběhu. Ptáte se, kde se vzaly? Nikde, prostě vznilky, vytvořily se elektronicky na bankovním účtě toho, kdo si právě půjčil, respektive toho, kdo vložil – zkrátka dva účty se tváří, že na nich je dohromady 190 dolarů, ačkoliv reálně jich existuje jen 100. Počítejme však dál. Ten, kdo si půjčil oněch vzniklých 90 dolarů, si za ně něco koupí a dolary skončí na účtu prodejce – na bankovním účtu a tedy stačí, aby zase byly kryty pouhými 10%, což z 90 dolarů dělá $9. Zbylých 81 může banka opět dále půjčit, takže vznikne dalších, nových 81 dolarů. Celkem už je z původních 100 „vytvořeno“ 271 dolarů a můžeme pokračovat. 90% z 81 dolarů je $73, které banka dále půjčí a máme už 352 dolarů, z původních, reálných 100 dolarů na účtu banky! Tento cyklus zde zdaleka nekončí, dolary se množí dál a dál a plní bankovní účty pokaždé, když si je někdo půjčí.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že tento systém je jednoznačně špatně, nemusí tomu tak být. Praktikován je již dlouhou dobu a díky němu naše civilizace v minulém století zažila největší ekonomický boom v historii. To, že díky němu vznikají další peníze je vedlejší, přirozený efekt. Tento systém se však stává velkou hrozbou v kombinaci s dalším „pravidlem“ dnešního finančního světa a to tím, že peníze již nejsou penězi, ale měnou. 

V příštím díle si řekneme právě to, jaký je rozdíl mezi penězi a měnou, a jak se finanční systém vyvíjel v minulém století.